Historie muzejní expozice v Děčíně

Při přestavbě železniční stanice Děčín v letech 2001 – 2003 v rámci výstavby panevropského železničního koridoru bylo vybudováno nové kolejiště, podchody pro cestující a opravena historická budova nádraží. Firmou AŽD Praha v roce 2003 bylo uvedeno do provozu nové elektronické zabezpečovací zařízení ESA 11, z kterého je pomocí počítačů řízen dopravní provoz nejen v železniční stanici Děčín hlavní nádraží, ale i na tratích a sousedních železničních stanicích Povrly a Děčín Prostřední Žleb. Při přestavbě byla i z obvodu stavědla 15 Sever postupně zapojena veškerá zařízení (výhybky, vjezdová a odjezdová návěstidla a podobně) do nového ústředního stavědla. Tak jako na všech dosavadních stavědlech byl ukončen provoz i na stavědle Sever v září 2003.

Po diskuzi zda budovu stavědla 15 zbourat, či nějakým způsobem využít, bylo rozhodnuto, jednak pro stavební kvalitu objektu, tak zejména pro zachovalou technickou kvalitu zabezpečovacího zařízení zřídit zde muzejní expozici sdělovacího a zabezpečovacího zařízení CTD Praha. Poté byly provedeny stavební úpravy, a vybudováno přístupové točité schodiště ke stavědlu. Po ukončení stavebních úprav byly dodány a instalovány různé muzejní exponáty, informační panely, části techniky a podobně.

Některé exponáty (na příklad jednořadé elektrodynamické zabezpečovací zařízení z železniční stanice Včelná u Českých Budějovic) jsou ukázkově funkční a návštěvníci mají možnost se seznámit s činností exponátů. Část expozice představuje historii železnice a činnosti železničního uzlu Děčín.

Muzejní expozice byla slavnostně otevřena za účasti zástupců zřizovatele, železničních orgánů a vedení města Děčín. Prvním průvodcem expozice byl jmenován pan Zdeněk Svoboda, dlouholetý pracovník železniční stanice Děčín.

Stavědlo 15 bylo postaveno na začátku druhé světové války v roce 1941 v tehdejším Bodenbachu, dříve Podmoklech. Vyznačovalo se prvky tehdejší válečné výstavby, tj. železnými dveřmi, oplechovanými okny, částmi zdiva z železobetonu a se zbudovaným protistřepinovým úkrytem v místnosti obsluhy k ukrytí pracovníků při leteckých útocích či, vzdálenějším bombardování. Na stavědle 15 bylo instalováno firmou VES Berlín tehdy nejdokonalejší zabezpečovací zařízení tj. čtyřřadé elektrodynamické stavědlo. První zařízení tohoto typu bylo dáno do provozu v roce 1932 v Dortmundu. Po roce 1945 bylo stavědlo 15 v provozu s původním německým vybavením do sedmdesátých let minulého století, kdy v rámci elektrifikace byla německá mechanická návěstidla nahrazena světelnými. Byly upraveny elektrické obvody pro přestavníky, vybudováno traťové a přejezdové zařízení a další. Zabezpečovací zařízení stavědla 15 bylo po celou dobu provozu plně funkční a zajišťovalo v plném rozsahu jak plynulost, tak zejména bezpečnost železničního provozu.